Protokol Web Proxy Autodiscovery (WPAD)

Autor: Monica Porter
Datum Vytvoření: 15 Březen 2021
Datum Aktualizace: 1 Červenec 2024
Anonim
Web Proxy Autodiscovery Protocol
Video: Web Proxy Autodiscovery Protocol

Obsah

Definice - Co znamená protokol Autodiscovery Web Proxy (WPAD)?

Protokol Web Proxy Autodiscovery (WPAD) je technika používaná klientskými systémy k načtení adres URL konfiguračního souboru proxy. WPAD má tendenci lokalizovat URL konfiguračního souboru proxy pomocí protokolu DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) nebo DNS. WPAD odpovídá za nalezení URL, zatímco software webového klienta interpretuje konfigurační soubor s ohledem na požadovaný proxy. Protokol WPAD lze proto definovat jako protokol pro vyhledání konfiguračního souboru prostřednictvím služeb DHCP nebo DNS.

Úvod do Microsoft Azure a Microsoft Cloud | V této příručce se dozvíte, o čem cloud computing je a jak vám může Microsoft Azure pomoci migrovat a řídit podnikání z cloudu.

Techopedia vysvětluje protokol Web Proxy Autodiscovery Protocol (WPAD)

Řízení šířky pásma a omezená oprávnění pro používání Internetu jsou klíčovými prvky, které musí organizace, poskytovatelé internetových služeb a páteřní poskytovatelé internetu vzít v úvahu. Konfigurace webových proxy a proxy politik je technikou používanou k překonání výše uvedených obav od konce 90. let. V počátečních dnech musely být klientské systémy konfigurovány ručně s ohledem na nastavení a konfigurace serveru proxy. U WAPD není vyžadováno, aby administrátoři aplikovali všechna nastavení týkající se proxy, protože konfigurační soubor je automaticky objeven a stažen do klientského systému. Je důležité si uvědomit, že každá organizace má svůj vlastní proxy mechanismus. Netscape navrhl počáteční formát konfiguračního souboru proxy a představil jej v roce 1996 pomocí prohlížeče Netscape Navigator 2.0. WAPD byl vypracován skupinou společností jako Real Networks, Sun Microsystems a Microsoft Corporation. Poté byl poprvé zahrnut do aplikace Microsoft Internet Explorer 5.0. Dokumentace WPAD vypršela v prosinci 1999, ale stále ji podporují hlavní prohlížeče. Je třeba poznamenat, že existují dva mechanismy pro zjišťování konfiguračního souboru. DHCP je první metoda zjišťování priorit, která načte konfigurační soubor ve srovnání s DNS. DNS se spustí, pokud DHCP není schopen najít konfigurační soubor. Jakmile je konfigurační soubor objeven některou ze dvou metod zjišťování, soubor se stáhne a druhá metoda se neprovádí. Existují však některé prohlížeče, které pro účely zjišťování podporují pouze metodu DNS. Navzdory četným výhodám WAPD je zranitelný vůči útočníkům a hackerům, takže je třeba jej používat s vhodnými kontrolami a vyvážením. Uživatel se zlými úmysly může snadno zachytit internetový provoz klientského systému předáním změněného konfiguračního souboru. Tito uživatelé se zlými úmysly pak mohou upravovat prohlížení uživatelů na Internetu a konfigurovat své prohlížeče pomocí škodlivých serverů proxy. Správci by proto měli při používání WAPD zvážit taková rizika.